Bipolární porucha, známá také pod dřívějším názvem manio-depresívní psychóza,je onemocněním mozku při kterém dochází k velkým výkyvům v náladě, vnitřní energii a práceschopnosti. Na rozdíl od normálních výkyvů nálady u zdravých lidí je kolísání nálady u bipolární poruchy neobvykle těžké. Výsledkem mohou být problémy v práci, ztráta zaměstnání, narušené vztahy a nebezpečí sebevražedného pokusu.
Pozitivní je, že bipolární porucha je nyní mnohdy dobře léčitelná. Bipolární poruchou trpí kolem 1% populace. Onemocnění se obvykle objevuje ke konci dospívání nebo u mladých dospělých, avšak někteří nemocní měli první příznaky již v dětství, u jiných se mohou první příznaky objevit až ve stáří.
Poruchy nálady nebývají někdy rozpoznány jako nemoc a pacienti mohou po léta trpět, aniž by byli adekvátně léčeni. Jedná se o chronické, dlouhodobé onemocnění. Období mánie a deprese narušují chování, uvažování, často postihují chuť k životu. Onemocnění má biologickou podstatu spočívající v narušení poměrů mezi chemickými působky (tzv. neuromediátory) v mozku.
Jaké jsou příznaky bipolární poruchy?Bipolární porucha se projevuje výrazným kolísáním nálady - od neobvykle "dobré" nebo podrážděné až po smutek a beznaděj. Takové výkyvy se mohou cyklicky opakovat. Období nadměrně "dobré" nálady se nazývá epizodou mánie, nadměrně smutné nálady epizodou deprese.
Jaké jsou příznaky bipolární poruchy?Bipolární porucha se projevuje výrazným kolísáním nálady - od neobvykle "dobré" nebo podrážděné až po smutek a beznaděj. Takové výkyvy se mohou cyklicky opakovat. Období nadměrně "dobré" nálady se nazývá epizodou mánie, nadměrně smutné nálady epizodou deprese.
Příznaky mánie:
- neobvykle dobrá, povznesená nálada
- zvýšená energie, aktivita, neklid
- výrazná dráždivost
- myšlení a řeč je velmi rychlé, s přeskakováním myšlenek od jedné ke druhé, poruchy soustředění
- nízká potřeba spánku
- nerealistické představy o vlastních schopnostech
- poruchy úsudku
- nadměrné utrácení!!!
- zvýšená sexuální potřeba, užívání drog, alkoholu
- provokativní až agresívní chování
- popírání jakékoli poruchy
O manické epizodě mluvíme, pokud se nepřiměřeně dobrá nálada sdružuje nejméně se 3 dalšími příznaky po dobu nejméně jednoho týdne.
- pocity beznaděje a pesimismus
- pocity viny, neschopnosti a bezmoci
- ztráta zájmu o předtím oblíbené aktivity (včetně sexu)
- snížená energie, pocit únavy a zpomalení
- poruchy soustředění, paměti, rozhodování
- neklid a podrážděnost
Nadměrná spavost nebo naopak nespavost
- změny chuti k jídlu, hubnutí nebo naopak přibývání na váze
- chronické bolesti nebo přetrvávající tělesné příznaky, které však nejsou způsobeny tělesným onemocněním nebo poraněním
- myšlenky na smrt nebo sebevraždu, sebevražedné pokusy!!!
O depresívní epizodě mluvíme, je-li přítomno 5 nebo více z uvedených příznaků po většinu dne po dobu nejméně 2 týdnů.
Mírná nebo střední úroveň mánie se nazývá hypománie. Hypománie bývá pacientovi příjemná a u některých může znamenat i zvýšení produktivity a užitečnosti.
Je nebezpečí, že neléčená hypománie přejde do mánie nebo deprese. Někdy se mohou při těžké epizodě mánie nebo deprese rozvinout i další psychické příznaky jako např. halucinace (nerealistické sluchové, zrakové či jiné vjemy) a bludy (nereálná přesvědčení, na kterých pacient trvá). Bludy velmi často souvisejí s poruchami nálady - například blud o vlastní grandiozitě ("jsem král vesmíru") může provázet epizodu mánie. U některých osob se mohou příznaky mánie a deprese objevovat v jednom období společně, potom mluvíme o smíšeném bipolárním stavu. Obvykle se jedná o podrážděnost, špatný spánek, výrazné změny v chutí k jídlu, myšlenky na smrt či sebevražedné tendence.
Sebevražedné tendence
U některých nemocných se objevují sebevražedné tendence. Kdokoli se zabývá myšlenkou na sebevraždu, měl by být vyšetřen lékařem - psychiatrem.
Riziko sebevraždy je vyšší na začátku onemocnění a také proto by měli být nemocní včas léčeni.
Období mánie a deprese se objevují obvykle v průběhu celého života. Mezi těmito obdobími je většina postižených bez příznaků. Jen u malé části nemocných jsou přítomny chronické příznaky bez ohledu na léčbu. U klasické formy choroby se objevují návratná období mánie a deprese, proto se onemocnění nazývá bipolární poruchou. U některých osob se neobjevuje mánie, ale jen hypománie, která se střídá s depresí. Pokud je bipolární porucha správně léčena, mohou postížení prožívat produktivní život. Bez léčby je onemocnění obvykle náchylné ke zhoršování.
Jaké jsou léčebné možnosti u bipolární poruchy
U většiny pacientů, včetně těch s těžkou formou onemocnění, je možné dosáhnout stabilizace stavu. Protože bipolární porucha je chronické, návratné onemocnění, je nutná dlouhodobá preventivní léčba. V léčebné strategii se obvykle kombinují farmaka a psychosociální léčba. U většiny nemocných jsou lepší výsledky při trvalém podáváním léků než při jejich nasazování a vysazování. Avšak i při pravidelném užívání léků jsou možné výkyvy nálady, které nemocný musí hlásit svému lékaři.
Léčba bipolární poruchy patří do rukou lékaře - psychiatra.
Medikamentosní léčba:
Tzv. stabilizátory nálady jsou léky, které se podávají pro omezní výkyvů nálady u bipolární poruchy. Existuje jich řada typů. Obecně platí, že nemocný má užívat léky preventivně a dlouhodobě. Vedle stabilizátorů nálady je možné k ovlivnění příznaků onemocnění použít další léčiva, která lékař- psychiatr přidává dle aktuálního stavu. Nejstarším stabilizátorem nálady je lithium. Je velmi účinné v léčbě mánie a v prevenci manických a depresívních epizod. Zejména v léčbě komplikovaných pacientů jsou účinná některá antiepileptika - zejména valproát a karbamazepin. Antiepileptika se mohou kombinovat s lithiem. Předepisující lékař sleduje pacienta také s ohledem na možné nežádoucí účinky - např. syndrom polycystických ovarií, který se může vyskytnout u dívek a žen užívajících valproát. Vedle stabilizátorů nálady může psychiatr přidat další léky, například k léčbě epizod mánie nebo deprese. Jedná se léčiva ze skupiny antipsychotik, hypnotik aj.
Psychosociální léčba:
Současně s medikamentosní léčbou je vhodná také léčba psychosociální - jako například různé formy psychoterapie (rozhovor s nemocným), vzdělávání, psychické vedení nemocných.
Je doloženo, že psychoterapie přispívá ke zvýšení stability nálady a snížení počtu hospitalizací . Způsob a frekvenci sezení je třeba upravit dle potřeb a zvláštností každého pacienta. Obvykle se užívá tzv. kognitivní behaviorální léčba, psychoedukace, rodinná terapie:
Kognitivní behaviorální léčba pomáhá lidem postiženýám bipolární poruchou naučit se změnit nevhodné myšlenkové postupy a modely chování. Psychoedukace dává pacientům s bipolární poruchou informace o podstatě nemoci a její léčbě, jak včas rozpoznat příznaky návratu onemocnění atd. Psychoedukace je také vhodná pro členy rodiny.
Rodinná terapie je zaměřená na snížení napětí v rodině.
Toto napětí může zhoršovat nebo přímo vyvolávat příznaky bipolární poruchy u nemocného.
Další způsoby léčby:
V případě, že farmakoterapie, psychosociální léčba a jejich kombinace není dostatečně účinná, může se zvažovat elektrokonvulzívní terapie. Elektrokonvulzívní terapie je velmi účinná v léčbě těžkých depresí i mánií. Na druhé straně, v minulosti byly pozorovány nežádoucí účinky - poruchy paměti. I když jsou u současných postupů elektrokonvulzívní terapie tyto nežádoucí účinky potlačeny, je vždy nutné zvažovat přínosy a rizika takové léčby a konzultovat je s nemocným a rodinou.
Další způsoby léčby:
V případě, že farmakoterapie, psychosociální léčba a jejich kombinace není dostatečně účinná, může se zvažovat elektrokonvulzívní terapie. Elektrokonvulzívní terapie je velmi účinná v léčbě těžkých depresí i mánií. Na druhé straně, v minulosti byly pozorovány nežádoucí účinky - poruchy paměti. I když jsou u současných postupů elektrokonvulzívní terapie tyto nežádoucí účinky potlačeny, je vždy nutné zvažovat přínosy a rizika takové léčby a konzultovat je s nemocným a rodinou.





No comments:
Post a Comment