Když Červená Karkulka odrostla dětským střevíčkům, chtíc nechtíc musela po náročných studijích ve svých necelých třiadvaceti letech nastoupit poprvé do rachoty.
Lukrativní místo u prosperující fimy co dělala jak jinak do výpočetní techniky získala snadno, její pružná velká ňadra se u přijímacího pohovoru nedala přehlédnout ani náhodou. Jen ji krapítek zamrzelo, že se vůbec nikdo z výhradně mužské přijímací komise nezajímal o její těžce získané vzdělání.
První den v novém prostředí ji utekl opravdu nad očekávání skvěle, celý ho totiž strávila u svého šéfa, který se ji na úvod místo podání ruky chtivě stiskl její pohupující se prsa se slovy, "jsem tvůj šéf a jmenuji se Vlk a musíš bez odmlouvání rychle plnit mé příkazy, teď si tě krapet zapracuji, tak šup na kolena:-))" tak milá Karkulka poznala, jaký je pan Vlk skvělý a velký chlapák, za chvilku se chuděra, až zakuckala nad tím množstvím co ji bublalo v její pusince.
Posts
No comments:
Post a Comment