Co když se doktor spletl?

Předpokladem správné terapie je stanovení správné diagnózy - tedy rozeznání nemoci a její pojmenování. Jenže právě tohle se nemusí vždy povést!
Bez správné diagnózy nelze zahájit léčbu lege artis, tedy takovou, která dodržuje nejmodernější léčebné postupy, odpovídající momentálnímu nejvyššímu dosaženému vědeckému poznání.

Špatná diagnóza a nasazení neadekvátní léčby může pacienta nevratně poškodit. Rychlá a správné diagnostika ukazuje kvality lékaře i míru jeho znalostí. Proto se vyplatí vědět, za jakým lékařem raději nechodit.

Dlouhé tři měsíce

Podle platného zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění má pojištěnec právo na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení. Toto právo může uplatnit jednou za tři měsíce.

Za tak dlouhou dobu se může zdravotní stav pacienta rapidně zhoršit a dovést jej k smrti či trvalé invaliditě.
Vyberte nejlepší nemocnici!

Čím dál více lidí proto aktivně vyhledává pomoc a radu a snaží se získat tzv. second opinion neboli „druhý názor“ ještě od dalšího lékaře z oboru.
Nebojte se ozvat

Podle klinické psycholožky Mgr. Alena Markusové existují pro pacienty dvě základní pravidla:

Pravidlo č.1: Nebojte se zeptat

Nikdo vás nesmí podezírat z hypochondrie, pokud se cítíte špatně, nastavená léčba nezabírá a problémy přetrvávají. Dobrý lékař bude pátrat po příčině a snažit se vylučovací metodou (tzv. diferenciální diagnostika) dobrat k podstatě. Měl by vám také příčiny možných potíží trpělivě vysvětlovat a ne Vás pouze odbýt. V případě, že nebudete spokojeni, hledejte „druhý názor“ odborníka z dané specializace.

Pravidlo č.2: Neuchylujte se k alternativě

Zaneprázdněnost lékařů a občas i jejich odměřený přístup vedou k tomu, že se lidé obracejí k léčitelům. Ti mají zpravidla času více, jsou vstřícní a nabídnou tedy i prostor pro psychologickou podporu. Pokud se ovšem bude jednat o závažný zdravotní problém, mohou vám spíše uškodit, zejména oddálením účinné léčby.

autor: uzi