Krása je (není) inteligence

 Na někom nás očaruje tučné konto, na jiném můžeme milovat moc nebo se nechat zlákat inteligencí.

A někteří lidé zaujmou tím, že jsou prostě krásní na první pohled...

Plavá, či tmavá? Štíhlá a vysoká, nebo pěkně kyprá akorát do ruky? Laní půvab à la Audrey Hepburne, nebo femme fatale jako Mata Hari? Šeredný drsňák Belmondo, či hezoun Alain Delon? Nebo snad brýlatý intelektuál, kterého ztvárnil Johny Depp v Oknu do dvora?

Krása je když...

Brad Pitt a Angelina Jolie v Cannes

To je věc vkusu každého. Existuje však obecný ideál krásy, daný dobou a společností. V současnosti jej určují hlavně lidé, kteří jsou vidět v médiích: modelky, herečky, zpěvačky a jejich mužské protějšky. Co mají společného? Opálenou pleť, užší obličej, plné rty, oči dál od sebe, tmavší úzké obočí a husté, dlouhé řasy, výrazné lícní kosti, drobný nos, jasné oči, husté a lesklé vlasy. U mužů je navíc plusem výrazná brada a spodní čelist. Na přelomu tisíciletí řadily žebříčky krásy do této výlučné skupiny dlouhodobě manžele Beckhamovi a hvězdný pár „Brangellina“ (Jolie – Pitt). Nyní se vkus zase posunul trochu dál. Za nejkrásnějšího člověka světa loni Magazín People vybral herečku Christinu Applegatovou, která statečně a s humorem dokázala čelit rakovině prsu.

Obsah, nebo forma?

Je tedy obsah důležitější než forma? Těžko. Jinak by nevznikl pojem „lookismus“, který zahrnuje diskriminaci a předsudky na základě vzhledu. Bylo totiž prokázáno, že krásné lidi vnímá okolí pozitivně ve všech směrech – nejen že jsou sympatičtí, bývají též považováni (leckdy zcela neoprávněně) za inteligentní a důvěryhodné. Stačí se zamyslet nad některými ikonami dneška…